hvězda zápasu: Michal Řezníček (cedník)
Kdo nebyl včera na zimáku v Hlinsku, těžko uvěří tomu co se na ledě odehrávalo. Ačkoli v početní převaze, nedokázal náš tým porazit Ostrov. Obraz hry přitom výsledku moc neodpovídá, dá se říci, že nám štěstí tentokráte vůbec nepřálo. Alespoň diváci se přišli na své, protože takové brankové hody nejsou každý den. Zápas připomínal spíše zimní zápolení na zamrzlém rybníce, kde jsou branky tvořeny obuví a góly se uznávají pouze do výše kolen.
Abych nějak začal, v úvodu jsme nasadili opět dobré tempo rychlým bruslením a prakticky ihned od prvního střídání si začali tvořit slibné brankové příležitosti. Ale netrvalo dlouho a soupeř poprvé udeřil. Náš propad v obraně dal vyniknout jednomu z mnoha brejků tohoto večera, 0-1. Trošku nás rozladil smolný gól, protože až do té doby to byl náš tým, který tlačil, ale bohužel neskóroval a to se ukázalo jako klíčové. Během několika málo minut se jako přes kopírák protáhl za obranou další bukař, 0-2. Pak následovala ještě střela od modré a dílo zkázy bylo téměř hotové, 0-3. Tento stav byl i pro nás otrlé dost nepříjemný a tak jsme se vrhli do náporu, který byl korunován úspěchem. Nejprve přišlo první snížení z hole Havrana (Honza Vrána), 1-3. Prakticky z dalšího střídání přišel návrat do utkání, střelou švihem z pozaobránce se konečně prosadil Fífa, 2-3. Ještě veseleji bylo o minutu později, když si Šiky, coby obránce, sjel až k soupeřovic kase a brilantní pas od Havrana proměnil, 3-3. Už už jsme si mysleli, že máme otěže zápasu plně v našich rukou. To si ale nemyslel soupeř.
Slabší den si vybral i Dydy, možná nedostatečně motivován, možná špatný den, faktorů může být povícero, ale faktem je že ten večer tam Ostrovákům spadlo úplně vše. Důkazem budiž střelená – plácnutá bule směrem k bráně, kterou Dydy propustil, 3-4. Opět jsme museli dotahovat a kým jiným než Havranem, který si otevřel střelecký účet, 4-4. Jenže, jak se říká, kdo se směje naposled ten se směje nejlépe, a tak pro tento zápas měli vždy Ostrovští navrch a opět odskočili, 4-5. Opět jsme Šikym dotáhli a opět inkasovali a zase prohrávali. Za stavu 5-6 a zhruba 15 minut do konce jsme naposled opět Havranem vyrovnali stav na nerozhodný. Nádhernou střelou zápěstím od modré dal přítomným zavzpomínat na své výkony v dresu hlineckého áčka, 6-6.
Už ani nevím jakým způsobem se puk do branky dostal, jisté však bylo že zhruba v 59. minutě jsme zase prohrávali, 6-7. Na tento vývoj jsme sice zareagovali tečovaným pukem přímo do sítě, ale kupodivu se rozhodčí usmyslel tento gól Fífovi z neznámých důvodů neuznat a tak se náš účet zastavil na 6 brankách. Ne tak Ostrovským, těm se účet ještě o branku navýšil na konečných 6-8 pro hosty.
Co zbývá dodat? Chyby musíme hledat v sobě a do příštího zápasu se poučit. Nebývá totiž zvykem aby tým který vsítí 6 branek prohrál utkání. Co si ze zápasu odnášíme jako pozitivum je, že jsme se konečně rozstříleli, snad nám muška vydží i pro příští zápas, který hrajeme 28.10.2008 v Hlinsku proti Sokolíkům. Soupeři gratulujeme k prvnímu bodovému zisku v jejich premiérové sezóně v hlinecké neregistrované.