Jdi na obsah Jdi na menu
 


FINÁLE: HC SKULLS HLINSKO x HC OSTROV 3:4SN

9. 3. 2014

očima zaškolujícího se reportéra Davida Dády Ročňáka:


HC Skulls Hlinsko : HC Ostrov 3:3 , samostatné nájezdy 0:2

Velké finále, den D, vyvrcholení sezony.

Mnohé přívlastky a přídomky mělo sobotní odpoledne 8.března . Na Skutečském stadionu od božího rána duní mantinely, řinčí píšťalka pruhovaných, ječí a piští fanynky.

My jsme se se sem vydali odehrát náš Velký zápas, Finále zdejší neregistrované ligy.

Mnozí plni očekávání a nervozity ( v kabině zmizely před zápasem na hajzlu dvě ruličky papíru, nejmenovaní Ondráček a Chaloupka F.) dorazili již na předzápas našeho mače, jiní, jako třeba já, klíčový hráč, jsem dorazil pro klíče už raději po obědě J

V kabině panuje parádní nálada, jsme nabuzení, nažhavení, sestava jasná, hokejky omotané, brusle nabroušené, lahve bublin zaledované v umyvadle, tudíž můžeme vyrazit hromadně, jako tým na led. Zaplněné ochozy aplaudují již při rozcvičce, kdy vidí borce obou mužstev ,  nicméně svojí náklonnost černým z Ostrova dávají jasně najevo bubnováním a ohlušujícím pískotem. Naši věrní fanoušci, oba dva, kteří dorazili až z dalekého Hradce Králové J , nesmělým potleskem oceňují naše rozbruslení. Rozhodčí pískají, pozdravíme soupeře , zakokrháme před brankou co komu dáme na triko a jde se na to. Od prvních minut je k vidění parádní hokej, nasazení má parametry finálového mače. Od začátku je jasné, že dnešní zápas bude zápasem brankářů, našeho Davida Ondráčka a soupeřova vynikajícně chytajícího Radka Matouška.

Nicméně jako první skórujeme my, konkrétně nejstarší, nejzkušenější , náš doktor, Martin Špaček, roztahuje betony soupeřova gólmana a dá mu tam kotouč, jak se sluší a patří.  Vedeme 1:0.

Radost z gólu máme obrovskou a už už spřádáme plány, jak že dopadne druhá naše trefa. Jenže neříkej hop, dokud jsi neskóroval. Po závaru před naší brankou padá gól na druhé straně a soupeři se daří vyrovnat. Nás to nevykolejí a dál si jedeme svoji hru a snažíme se o líbivý hokej, ale začíná se nám lehce zadrhávat hra v zadních řadách, neboť nejsme schopni zformovat se v 5ti becích. Po jedné z chyb v obraně tahá za záchrannou brzdu Dáda a za parádní podražení putuje vychladnout na dvě minuty na trestnou. Přesilovku naštěstí ustojíme bez úhony, protože David Ondráček v brance čaruje.

Škoda, že olympiáda je již za námi, protože kdyby Lojza vybíral gólmana, musel by sáhnout po Dejvovi J.  Ale nejen vzadu máme jistotu, soupeřovu branku ohrožujeme z každé pozice, zkouší to Fífa, Kuba, Filip Zeman, všechny pokusy ale končí v lapačce soupeřova brankaře. Hra se přelévá za strany na stranu a Ostrovští, hnáni svým kotlem  nás tlačí před naší branku, kde se opět nevyvarujeme faulu a Jarin Zdražilů si jde sednout za hákování. Tentokráte nepobude na trestné celé dvě minuty, protože soupeř proměňuje početní výhodu a jde do vedení. 2:1. To nás nezlomí, ale začínáme být nervóznější, protože v prostřední části nás Ostrov lehce přehrává a dalo by se i říci, že diktuje tempo hry. Snažíme se kombinovat, ale nejsme tak nějak sto si pořádně nahrát na klacek či do jízdy . Soupeř se opět tlačí do branky, ostřeluje nás, ale opět David čaruje a fantastickými zákroky nás drží při životě. Z tlaku soupeř těží a opět mu faulem dáváme další možnost zkusit si , jaké že to je hrát v 5ti proti čtyřem. Za hákování je vyloučen opět Dáda, který jako jediný nevěří verdiktu sudího.

Každopádně oslabení se nám daří a držíme puk na holích a úspěšně vyhazujeme. A co víc, dokonce jdeme do vedení, protože po Alešově vyhození puk propadá bekům Ostrova, dobruslí si ho Fífa a neskutečným blafákem vykoupe  Matouška v brance Ostrova. Vyrovnáno jest 2:2

S tímto výsledkem vstupujeme do třetí třetiny, po proslovu v kabině nahecovaní a odhodlaní na ledě padnout.  Fífa, hrající poslední zápasy pod několikerými antibiotiky a s dýchacím přístrojem v kapse, k tomu nemá daleko, ale jako správný vůdce týmu to kouše a zakládá hned z počátku posledního dějství pohlednou  akci na jejímž konci je Machy s Kubou, ale ani jeden nedokáže překonat gólmana.

Třetí třetina nabízí již poněkud opatrnější hokej, každý je si vědom následků chyb. My ale máme Filipa Zemana, který se nebál vlka nic, jako štírek se proháčkoval kolem beka Ostrova a kličkou zasunuje k tyči. Jsme v euforii a vedeme 3:2.  Co víc jsme si mohli přát.

Jenže místo toho, abychom zklidnili hru  a byli v klidu, hrajeme v duchu hesla „Kdo se vrací, nevěří gólmanovi“  soupeřův útočník se řítí sám na naší kasu, je zahákován vracivším se Jarinem a přesto, že zakončuje, rozhodčí zkříží ruce nad hlavu a je to jasné, trestné střílení.

Protesty jsou marné. Usedáme tady na lavici a držíme všichni Davidovi palce proti útočníkovi soupeře, nicméně je nám to platné jak mrtvému zimník, páč neomylně trefuje skulinku mezi tyčí a pravým betonem Davidovým a je zase srovnáno, 3:3.

Mobilizujeme síly a nechceme dopustit dalšího tlaku soupeře, kterého vyrovnání dost nakoplo.

Tlačíme se dopředu, zamykáme Ostrov v obraném pásmu a točíme kolem kasy, ale tlak je pouze sporadický, nedaří se skórovat. Po jedné akci kdy Aleš zakládá zezadu útok, se dostane do úniku Kuba, je před bekem Ostrova, který ho zahákuje zezadu a rozhodčí neváhá, zkřižuje ruce nad hlavou a my dostáváme v čase 17:54 luxusní příležitost zlomit zápas. Kuba Málek ale svůj nájezd neproměňuje a proto se skóre nemění ani tentokrát. Do konce zápasu je to už taktická hra z obou stran a proto se dočkáváme nájezdů, loterie, která má určit vítěze. Věříme si, protože, David nás po celý dnešní zápas držel a předvedl extra třídu. Zbývá už jen tedy vybrat 5 střelců a jde se na to . Fífa na nájezdy určuje pětici ve složení, Dan, Milda, Kuba, Ondra a Dáda.

Bohužel, ani jeden z našich borců neskóruje ,  zato soupeř jednou ano a poslední série nájezdníku má rozhodnout. Paradoxně nás popraví náš hlinecký spoluhráč, kamarád, David Zeman, který  překoná Davida Ondráčka a Dáda se tak  už ani k nájezdu nedostane.

Prohráváme  finále, zdrceně sedáme na střídačku, mezi své spoluhráče, kteří nás celou dobu povzbuzovali a rozdávali potřebné rady.

Soupeři gratulujeme, uznale poplácáváme po ramenou a od vedení Skutečské ligy, přebíráme stříbrné medaile.

Za mě mohu říci, že se mi začala líbit a blyštit tak nějak více až v pondělí, kdy opadlo určité zklamání.

Ale nakonec je moc hezká a jsem rád, že jsme dosáhli úspěchu v této podobě stříbrného kovu.

Každopádně mi dovolte poděkovat všem zúčastněným za parádní sportovní zážitek a hráčům soupeře gratulovat k prvnímu místu.

No a my se již můžeme těšit na Mistrovství, kde si doufáme, rovněž na nějaký ten kov sáhneme.

 

Dáda