HC Skulls Hlinsko

Hrst diváků, která dorazila na skutečský stadion v dnešní sváteční den si rozhodně přišla na své a jelikož se z 90% jednalo o příznivce našeho soupeře, tedy Jokeritu, odcházeli ze stadionu příjemně naladěni k nedělnímu obědu.

K utkání se scházíme ve velkém počtu, v letošní sezóně poprvé na kompletní 3 lajny. V šatně se po letech opět objevuje Jarda Kadlec, který se na beka postaví po boku svého bratránka Tomáše Kadlece. Ještě před utkáním oslavíme půlkulatiny naší vycházející útočné komety Jirky Čůrka Pražana.

Jokerit brázdil po kluzišti ještě před naším nástupem, už z dálky vypadali kluci ve žlutém hodně nabroušeně na body. Padlo buly, my jsme se hned chtěli pustit do útočení, jenže po překročení útočné modré nám Jokerit vzal kotouč s gestem otce poučujícího svého syna, ne ne ne, takhle se to nedělá a začal útočit v neskutečném tempu. My jsme se rozhodně nechtěli nechat zahanbit, ale v prvních minutách hry jsme tahali za hodně krátký konec provazu. První branka na sebe nenechala dlouho čekat, klasické přečíslení 2-3, hbitá střela z poza obránce a bezradný Jirka lovil ze sítě. Hra pokračovala v raketovém tempu a my stále tápali. Nebýt Jíři v bráně, mohlo být rychle rozhodnuto.

To, že jsme se sešli ve velkém počtu se naštěstí ukázalo jako dobrý tah, s každým střídáním zvyšujeme obrátky až se soupeři vyrovnáváme. Hru tělem si brzy osvojujeme a dáváme Jokeritu tušit, že se dostáváme do provozního tempa. 

Ve druhé třetině se hra přelévá zleva do prava a šance jsou k vidění na obou koncích. Brankáři ale utkání jasně dominují. A když už se podaří vyšachovat brankáře, jsou tu pozorní obránci či vracející se útočníci, kteří pomáhají hasit. K prvnímu vyrovnání se dostáváme doslova náhle, v obraném pásmu sbírá puk Špagy, jen letmo mrkne kde mám své chlapce a posílá puk na střed na Kopečáka, který peláší co mu nohy stačí až k bráně Jokeritu, tam si pohraje s černou gumou a jedním obráncem a předloží na střed Ráďovi, ten z první pálí k tyči a vyrovnává. Jokerit nezahálí a po chvíli si vedení bere zpět, nahození z pozabrány si sráží obránce za záda nic nečekajícího Jíři. Obdržený gól nijak neubližuje na aktivitách jak našich tak soupeřových. Hraje se tvrdě, ale čistě. Bojuje se o každou píď ledu ale kupodivu šancí máme jak máku, jen dát gól.

  Do třetí sedmnáctiminutovky jdeme s jasným cílem, vyrovnat a pak se uvidím. Soupeř je dle našeho cítění hratelný a k poražení, jenže jak to udělat, když nedáváme branky a soupeř není žádný nazdárek. Zhruba do desáté minuty bušíme na vrata, ale tam je zavřeno. Na druhé straně vytahuje famózní zákroky i náš Jířa, který tak stále drží naše šance. Branky se nakonec dočkáme, snad ani ne vybojovaný, ale doslova vymlácený kotouč tlačí před sebou Fífa do pásma, bekhendem posílá na střed Dana, který přidá dva rychlé kroky a bleskovou přízemní ránu mezi betony. Radost máme jako bychom vyhráli ligu. Ale jako u prvního srovnání ani nyní nám není dopřáno, prakticky na konci stejného střídání inkasujeme potřetí. Přes veškerou snahu se nám další branku nepodaří připojit a tak s Jokeritem prohráváme v litém, ale čistém boji (pouze jedno vyloučení za celé utkání) 2-3.

Za týden v neděli nás čeká sloučený tým Rosic & Zaječic.