HC Skulls Hlinsko

Začíná býti pomalu pravidlem, že vzájemná klání se Skalskem jsou nervy až do konce, avšak zatím tedy bohužel s nulovým ziskem. Doby, kdy nám jich borci, hlinečtí veterání, nasázeli 10 - 15 fíků a my se s námahou dopracovali k jedné či dvěma brankám jsou pryč. Pondělní první střetnutí s mnohanásobným hlineckým přeborníkem se pro nás vyvíjelo velice slibně. Hned od začátku jsem šli do vedení, nejprve se od modré propracoval k premiérové trefě Chladič a prakticky v zápětí po celkem i pohledné souhře Goro. Ne že by soupeř nebyl aktivní, ale nám kryl záda Milan a přes něj se hoši v červeném nemohli do sítě propracovat. Nájezdy Skalska s postupujícím časem nabírali na obrátkách a z tváře naše soupeře se postupně vytrácel úsměv a přátelskost. Jak hladoví vlci kroužili v pásmu a bušili do našich řad. Vydrželi jsme odolávat dobrých 15 minut. Pak náš val byl prolomen. Soupeř otočil na 2-3. To nás však nijak nezlomilo a vedení si bereme zpět a to ještě dvakrát, nejprve v jednom střídání duo Bajza - Čůrek otáčí na 4-3 (oba shodně 1+1) a podruhé když to nestačilo si vzal slovo Filous a svým již tradičním sólíčkem posouvá naše šance opět na 5-4. Bohužel Ani toto nestačilo. Skalsko je houževnatý tým a jen tak se nedá, což nám bylo názorně předvedeno, skóre bravurně mění ve svůj prospěch a to třígólovou smrští. Nám se podařilo před koncem už jen vykřesat jiskřičku naděje, když v úniku obránce Dáda zakončuje Bajzův úprk zleva. Co více dodat. . . Kdyby všechny kopyta proměnili alespoň polovinu šancí, mohl být výsledek jiný. Třeba například kapitán mužstva si vybral asi střeleckou dovolenou, neproměnit 4 nájezdy na brankáře a při mele před brankou vyšťourat puk a z téměř brankové čáry trefit tyčku...no, to už je jiná liga.
Zápas pro nás sice bez bodové příchutě, za to však s nadějí, že naše výkony jdou stále vzhůru a to i přes stále trvající absenci našich stabilních opor.