5.3.2020 SF1 CHLUMĚTÍN 4:5PP
V neděli večer jsme zahájili! Zahájili jsme urputný boj s nejodvěkejším rivalem jakého máme a zároveň s mančaftem se kterým nás pojí tolik vzpomínek. Zahájili jsme semifinále ligy ve Skutči. Náš souboj si nenechalo ujít slušné zastoupení dětí, které společně trénují oba kapitáni v tuto chvíli soupeřících mužstev.
My jsme do zápasu naskočili se pouze dvěmi obrannými dvojicemi a třemi útočnými trojicemi. V brance jako vždy Milan. Utkání započalo ve vysokém tempu, což se muselo divákům líbit. Co se už ale určitě líbilo méně (neboť jak jsme se dozvěděl až na jednoho hodného hošíka všechny děti fandili Chlumětínu) bylo naše druhé oslabení, kdy si trest za sekání odpykával Matějda. Důsledné Čůrkovo napadání a neposedný kotouč na modré vykonaly své a když na pomoc do útočného pásma sjel rychlonožka Dan, bylo téměř jasné, jak by mohla akce skončit. No a taky že ano, puk od Jíři na Danovu lopatu, ten z první hodil kotouč za Berdova záda.
Možná je to náš pohled na věc, ale cítili jsme to tak, že máme ze hry mírnou převahu a dokážeme zahrozit přeci jen častěji.
Ve druhé části jsme tuto naši domnělou převahu přetavili ve dva rychlé góly. Nejprvné Čůrek zavěsil po bleskové akci kdy puk z rohu šel po ose Dan - Matějda - Čůrek. Prakticky ihned nato něžně rozvlnil síť potřetí Bajza, když z téměř nulového úhlu a skoro bych až řekl takovou haluzí překonal Berdu při dorážce Danovi střely.
Vše vypadalo až snově, soupeř lehce rozpolcena postačující vedení. Jenže je to play off a ve hře jsou už jen 4 nejlepší mužstva. Navíc Chlumětín je přeborník v dramatických zápletkách. Nejinak tomu bylo i v neděli. Trochu nedisciplinovanosti na naší straně k tomu i napomohlo. Soupeř se chytil při oslabení stejně jako my, následovala velmi pohledná střela z modré a bylo to jen o gól.
Za stavu 3:2 jsme odešli do kabin projednat další kroky. Celkem nám bylo stále veselo, soupeř ztrácel o gól a my až na to vybočení s disciplínou hráli dobře.
Když jsme pak na počátku třetí části hned v úvodu zvýšili na 4:2, věřili jsme, že máme vše pod kontrolou. Tomáš vyslal Čůrka do krásného úniku podél hrazení, hezky pěkně si objel obránce a tváří v tvář Berdovi zamíchal, vymíchal a zavěsil bekhendem pěkně do víka. Tak, kdyby nastal konec, bylo by to super. Jenže je to play a je to Chlumětína. Snažili jsme se hrát to svoje, ale zesilující tlak soupeře nás tu a tam nutil k chybám, pravda nebylo jich mnoho, ale i to málo stačilo k tomu aby se 4 minuty před koncem dočkali borci v zeleném snížení. Snad i to by se dalo ustát, ale z čistého nebe přišel poměrně hodně přísný verdikt za podražení, následoval téměř v zápětí i druhý a my hrajeme v 3. Oslabení hrajeme dobře, pokrýváme soupeře a minimalizujeme možnost střelby. Minuta za námi a druhá před námi. Hltáme každý pohyb a na dálku hypnotizujeme ze střídačky soupeře. Marně, přeci jen se našla skulinka a situace, která umožnila využít danou výhodu.
Jdeme do prodloužení, hraje se opět 3 - 3. Zazvonila nám tam i tyčka a už už to vypadalo na konec a nájezdy, neboť se časomíra jaksi zadrhla a přestala v čase 3:39 dále ukazovat. Mávli jsme rukou a hráli dál, bohužel puk ve stzředu hříště sražený do naší třetiny dojel Vojta Vondráček a pálí bombu z mezikruží nad Milanovo rameno.
Je to boj, jdeme dál. V sobotu nás čeká druhý zápas!