6.3.2022 SF2 Chlumětín 7:9 (1:4, 1:1, 5:4)
10. 3. 2022
Naši kárku jsme přes různá úskalí a špatný start v sezoně dodrkocali až do finálového dne. Pravda, představovali jsme si, že budeme hrát ten pozdější špíl o mistra ligy, ale to bychom museli semifinálová klání s Chlumětínem zvládnout podstatně lépe.
Druhé utkání SF s Chlumětínem proběhlo po 3 týdnech od toho prvního, takže sice bylo dost času k odpočinku, ale na druhou stranu, rozehranost nula, jenže stejné to měl i soupeř a tak se není nač vymlouvat.
Do zápasu jsme se sešli v nabité sestavě s velkým odhodláním oplatit porážku z úvodního duelu. Jenže slova se mluví a činy se dějí. Prakticky ihned po zahájení jsme soupeři věnovali na zlatém podnose vedoucí gól, puk tak ponechán bezprizorně mezi kruhy a naši hráči nikde v dohledu, to nemohlo dopadnout jinak. První rána, první gól a už to zase jelo. Hned se nám vybavili vzpomínky 3 týdny staré. Aby to bylo jako jo, echt dejavú, záhy dostáváme na 2-0. Mdloby se o nás ještě ale nepokoušejí, Jirka ve správný čas našel skulinku ve středním pásmu a projel až k soupeři, 2-1. To ale byla poslední akce v obranné třetině Chlumětína. Pak jsme se nedostali ani na dostřel a naopak Chlumětín tvrdě trestal. Do konce první třetiny hned 2x.
Do druhé části naskakujeme s jasným cílem soupeře ubruslit a využít naší početní výhody. Jiskřičku naděje vykřesal tečí Makovi rány od modré Žádňas, 4-2. Soupeř sice kontrolval na druhé straně, hned na 5-2, to však bylo na dlouhé minuty vše. Sportovně si přiznejme, že jestli byl v první třetině lepší Chlumětín, v té druhé jsme převzali otěže my. Honzu Vaníčka jsme zasypali střelami, ale překonat se nám jej nepodařilo.
O přestávce před poslední třetinou, proběhla zásadní debata, která měla zvrátit stav utkání. Ale od slov k činům byla opět dlouhá cesta a i když jsme herně navázali na druhou třetinu a častovali Honzu četnými pokusy a soupeře drtili v pásmu, branky střílel soupeř z protiútoků. Za stavu 7:2 jsme zbraně nesložili a v přesilovce Filous projel hřiště a vyslal jasný signál, že se nekončí. K Filousovi se přidal i Matějda a rázem prohráváme jen o 3 branky. Soupeř viditelně znervózněl a pro jistotu nám tam zase jednu šoupnul. Správné drama zápasu o vše vrcholí, zhruba 10 minut do konce a rozjíždíme hru na dotahovanou. Kuba Málků autor jediných dvou našich branek v předchozím semifinále se trefuje po Žádňasově nahození od modré a následně v přesilovce Fífa dokončuje rozmazanou akci před kasou. Ve zhruba zbylých 6 minutách se snažíme dotáhnout 2 brankové manko a soupeře téměř k ničemu než vyhození nepouštíme. Naše početní výhoda je znát, máme více sil, jenže . . . Jenže soupeř má dobře naostřeno a mušku parádní a k hromadě branek mu stačí pramálo . . . Opět tečeme o 3 branky a to se už zdá být konečná. Honza Žádňas ještě koriguje na 9-7, ale čas letí mnohem rychleji než bychom potřebovali.
Ani ve druhé utkání jsme neuspěli, ačkoli se dá říct, že soupeře jsme přehráli a dali slušných 7 branek, i to však bylo málo. Nám tak nezbyde než si po 4. v historii zahrát o bronz. Soupeřem nám bude vítěz základní části, Pstruzi z Otradova, tým, který jsme jako jediný v letošní sezóně neporazili. Takže šťávu utkání rozhodně bude mít!
