HC Skulls Hlinsko

Je to už taková naše letošní ohraná písnička, že na každého soupeře nasazujeme jiného brankáře. Soupeř tak nemá šanci přečíst našeho maskovaného muže a nemá možnost připravit své snajpry. Dnes se v 6. utkání představil v naší kase 5. brankař. To jen tak někdo nemá . . . Tentokráte hostoval náš vyčapájev ze špílu s Jokeritem. Radek se mezi tyče postavil a hodil soupeři jasný signál, že tudy ne. Bylo tedy jen na nás vstřelit nějaký ten gól. Což je ligová disciplína, ve které nemáme moc dobré výsledky. Což dokonale ilustrovala první sedmnáctiminutovka, v nejednoznačné hře, protože i soupeř kousal, jsme šancí měli jako maku, ale nic. Vůbec nic.
Až jadrný proslov Kůči o přestávce nám dal jiskru naděje. Co řekl, zůstane samozřejmě jen mezi námi, ale obraz hry se začal stále více zaostřovat. Ale i tak jsme se první branky dočkali až dvě minuty před koncem třetiny a v oslabení. Mára vyslal do brejku Řízka a ten se s tím nemazal a pěknou pohotovou střelou z kruhu udal konečně takt. Fakt, že opravdu můžeme dát branku, nás polil živou vodou. U puku Miki, zkouší najít před brankou Ráďu, ale sražený kotouč končí za brankou, kde se k němu nenápadně hbitě dostane právě Ráďa (čert ví kudy se jinoch protáh kolem kasy), objede branku, podívá se a jako terminátor zaostří a najde jediné možné volné místo, které se na chvilku objedvilo, puk decentně šoupnul přesně mezi rozpohybované betony. A aby nebylo radosti konec, ještě do konce třetiny se prosazujeme po 3. Protiútok na modré zastaví Dáda a nahodí zajímavý puk na Kůču, jako aby se s tím nemazlil a využil uličky vedoucí až k brance. Jenže Kůča, starý mazák a znalec, ví, komu udělat radost, vtrhne do uličky, udělá tam takový vítr, že se soupeř radši sklidí z cesty, nechá kotouč za sebou, ten drapne Fífa a volnou cestu k brance promění střelou nad vyrážečku v 3. branku.
V úvodu třetí části hry navyšujeme vedení na 4-0. V zápase opět hodně aktivní Miki krouží třetinou a přemýšlí kudy do brány, při druhém obletu zahlédne parkujícího Matějdu u brankoviště. Prudkou ranou u ledu trefuje šikovně orientovanou Majkovu čepel a puk končí v kase. V uvolněné třetí části zkoušíme další čáry v útočném pásmu a zapomínáme na zadní vrátka, což bohužel stálo nulu Radka v kase, z jednoho protiútoku, který soupeř načasoval na konec třetiny, soupeř pálí, ránu sice Radek vyráží, ale kotouč i přes prvotní zákrok padá do branky. Škoda.
Dokráčeli jsme k vítěztsví, které se nerodilo snadno. Za týden bychom se rádi definitivně odrazili od herní kríze a pustili taky trochu žilou . . .