Jdi na obsah Jdi na menu
 


6.12.2021 Bisoni 3:7

7. 12. 2021

Tak dlouho se odkládalo utkání s Bisony až se vítězství nepovedlo. Soupeř nám asi z obav dvakrát odřekl zápas, nejspíše čekal, až se sejde v nejpočetnější sestavě a na nás vyrukuje. No a to se stalo :-) 

Ještě před utkáním bylo v kabině veselo, slavilo se co se dalo a že se toho událo .  . . malej Kuba Zdražil, Marťasovi narozeniny, Špagyho 100. zápas za HCS (ačkoli právě dnes nastoupil za soupeře a ještě k tomu skóroval!), návrat Davida Kopeckého k hokeji a tak dále a tak dále. . . 

Na ledě to však bylo jinak, soupeř po ledě létal, aby taky ne, když dvě největší opory jinak létají za naše barvy, ale tak to bylo dané. Byl to takový rychlý hokej plný nepřesností a zbrklostí, bohužel více na naší straně. Soupeřovi musíme rovněž vyseknout poklonu co se palby týče, my vyslali jen pár pokusů přímo na branku Bisonů, kdežto Bisoni pálili co se dalo a kouzelník v brance tak neměl o práci nouzi. První branka padla celkem rychle, bohužel do naší sítě. Následovala druhá, třetí . . . pak přišla naše přesilovka, ono teda ze hry to tak nevypadalo, ale početní převahu jsme skutečně měli. Davidovi přeci jen po dvouletém půstu od hokeje dělal kulatý kotouč chvilku problémy, poskakoval a dělal si co chtěl, ale přeci jen se podařilo posunout po prknech za branku, odkud ho Fífa nazdařbůh hodil před bránu kde do něj novopočený tatínek Jarin všíkovářskou silou praštil, a bylo 1-3. 

Líp však nebylo, soupeř zase přišlápl pedál a Miki ve spolupráci s ostatními kumpány zařídili další dvě branky. To jsme už spíše dohrávali a na zázrak nevěřili. Nebyl důvod, Bajzovo střelecké žně nejspíš kapitán svou neprozřetelností začaroval v předchozím komentáři a brankostroj Bajza se nám zadrhl. Kotouč ani nijak zvlášť nevyhledával Jarinka, jak tomu jinak bývá dobrým zvykem. Zkrátka nic nelepilo, nešlo, plácali jsme se ve hře a nic moc dopředu nepředvedli. Takový ten poslední vzdor před smrtí jsme předvedli po fotbalové akci za brankou, kotouč přesně placírkou poslal Fífa na Filouse a ten projel celé hřiště, každého pozdravil a zavěsil.

Pak se ke slovu naposled přihlásil opět soupeř, mimo jiné právě i Špagy a přidal další dvě branky. Na tu jsme taky zareagovali a jednu jsme vsítili, no vsítili, dorubali jako havíři. V té změti hokejek ani nevím kdo byl otec, ale nakonec jsme se shodli, že střelcem je Ráďa, který si počínal v brankovišti nejelegantněji. Na naší poslední brance, přeci jen něco kouzelného a hezkého bylo. Byl vstřelena při naší zkušební hře bez brankáře. A to se počítá tak aspoň za 5 :-D

No a to je vše přátelé, 3-7. Konec šmitec. Zajezdili jsme si, to ano, ale zapomněli jsme střílet. Tak snad hluchá pauza vybraná a teď v neděli hurá na Drůbeží jak bylo krásně řečeno v jedné nejmenované televizní soutěži.