4.10.2026 Borová 5:2
12. 10. 2026
Jěště jsme ani nezaložili do krabice na půdu loňské medaile a už tu je další ročník prestižní enejčel. Los nám přisoudil nováčka soutěže z daleké Borové. Mix hráčů sousedních vesnic Borová a Oldříš byla pro nás velkou neznámou. Naše startovací sestava čítala neskutečných 9 jmen. V brance Švícko, který prořídlé skvadře kolem pomalu zrajícího kapitána Fífy dodával velkou jistotu v obranné hře. Tu jsme vyztužili Tazem, Matějem a Pavlínou. Útok neomezených možností v čele s Ráďou, železným mužem s nevyčerpatelným fyzickým fondem. Na opačném pólu už ne nováček, přesto v čerstvých 16 letech stále benjamínek Tonda a pak zkušenostmi a všemi posty protřelý Románek a nezastavitelný Jaroušek. Tomu všemu dnes opět jako už v předešlých 925 zápasech velel náš kápo Fífa.
Oproti loňskému vstupu jsme už věděli co nás čeká a tak jsme hru převážně diktovali my. Pravda, ne úplně vždy, ale snažili jsme se. Brankový účet nové sezóny otevírá asi v 15. minutě zápasu nejmladší člen, Toník. Co se nepovedlo za celou loňskou sezónu, podařilo se po první solidní akci táty, kterou kreativně upravil Romča a dokončil všudybýlek Toník. Radost byla snad větší než po poslední loňské siréně, tolik mu branku celý kádr přál. Pak už kouzlil nezmar, nezničitelný, neunavitelný, nikdy se nevzdávající junior Ráďa. Z jeho následných 4 akcí postupně branku vytěžil dvakrát Matěj a jednou hned z buly Taz. Čest útočníků zachraňoval svým klasickým zakončením Fífa.
Borováci nedali kůži lacino, zápas byl ale čistý bez jediného vyloučení - nájezdu.
