Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cyklistický superpohár 2008

21. 12. 2008

   V neděli v brzkých ranních hodinách jsme vyrazili jako správná parta hic do Moravské Třebové. Nás deset statečných (Dydy, Dáda, Chlup, Karel, Kadli, Véna, Muca, Petr, Fífa, Šiki) si jelo zahrát dobrý hokej s výhlídkou na dobrý výsledek soudě dle loňského ročníku, kdy jsme obsadili 4. místo.

   Na začátku se jevilo vše dobře. Dokonce jsme dostali opět naší oblíbenou kabinu - chodbu s lavičkou. První zápas nás čekal jíž v 8:50 a to proti Dukle Brno, s tou máme na tomto turnaji nepříznivou bilanci a tak jsme měli šanci dát zapomenout. Zápas měl náboj a neobvyklého střelce. O první branku utkání se postaral bombou od modré Mucek, 1-0. Pak sólem Kadli 2-0. Hrálo se 2x20 minut, a tak jsme v půli vedli. Věděli jsme, že nás čeká ještě velmi náročný den, proto jsme zřejmě polevili a dovolili soupeři hru výsledkově srovnat. Naštěstí měl Mucek dobře naladěnou hokejku a tak se podařilo dostat Skulls zpět do vedení, ketré jsme již uhlídali. První vyhrání však z kapsy vyhání...

   Krutý a zároveň neobjektivní systém turnaje nám však přistřihl křídla. Hrálo se na tři skupiny po 3 týmech. Zápasy každý s každým určil pořadí ve skupině pro následující boje a tak bylko možné, že tým s jednou výhrou v turnaji mohl slavit 3. místo, stejně tak jako mohl skončit na místě posledním. Tým, se kterým jsme se setkali na závěr turnaje patřil dle našeho mínění k jasně nejlepším týmům, ale i oni díky systému skončili na 7-9. místě, tak jako my.

   Druhý zápas ve skupině jsme se střetli s Meridou, ketrá nám není rovněž neznámá. V tomto utkání ač přes mnohé šance jsme nedokázali vsítit branku, naopak soupeř se trefil dvakrát. Čekali jsme jak dopadne střetnutí mezi Meridou a Duklou, dle našich předpokladů Merida nevyhrála a tím nás odsoudila k bojům o poslední místa.

   Čekání na boje ve skupině o umístění jsme si zpestřili návštěvou místní restaurace. Asi nebyl dobrý nápas naprat se hned po guláši palačinkami se šlehačkou ovocem a zmrzlinou, ale stalo se. Tato energetická bomba nás měla naladit do utkání s domácími CK MT, na které nemáme dobré vzpomínky.

   Toto nehokejové mužstvo spoléhalo především na domácí prostředí. Na ledě nepředveldi téměř nic, ale i tak se jim podařilo náhodnou střelou dostat do vedení. Na neupraveném ledě jsme pak dělali co jsem mohli ale branka ne a ne přijít. Soupeř navíc padal na led, ačkoli k tomu neměl důvod a rozhodčí jejich pády kompenzoval častým vyloučením na naší straně. Domácí jsou holt domácí. Podařilo se nám vyrovnat, ale branlka nebyla uznána, důvod kotouč, ketrý směřoval k brance trefil domácího hráče do ruky, ačkoli nešlo o žádnou ránu, rozhodči hru okamžitě přerušil hru... To si myslím hovoří za vše. V posledních minutách jsme díky Karlovi a jeho důslednosti vyrovnali na 1-1 a zápas tak směřoval k nájezdům. Na hrubém neupraveném ledě se nám ale nepodařilo trefit za záda domácího borce. Nezbylo než vstřebat hořkou porážku opět v naší oblíbené restauraci Excaliber.

   Poslední zápas byl ač přes nepříznivý výsledek nejlepší. Hrál se pohledný hokej, soupeřem nám byli kolegové z kabiny, Šumavští Medvědi. Hrálo se rychle akce střídala akci, Medvědi se dostali brzy do dvoubrankového vedení. Poté se rozjel Petr Zástěra, staroinová posila v dresu Skulls, a parádním solém zakončil bekhendem. Pak se zase rozjel šumavský brankostroj, výsledek 6-1 jsme ještě Šikiho ranou upravili na 6-2. Tím naše učinkování na turnaji skončilo.

   Jak jsme již psal, systém turnaji nebyl možná nejlepší, nicméně o to přeci na turnaji nikdy nejde. Udělali jsme si pěkný hokejový den, navíc ve skvělé parte a vo tom to je... Díky kluci